Po vsech utrapach, ktere nas cekali po priletu, jsme se v pondeli rano konecne dostali do centra.Cesta metrem byl prijemna.Bylo prakticky prazdne, protoze se na novem metru snazi vydelat, tudiz cena byla relativne vysoka, a to 120 rupii na osobu. Za chvilku jsme byli v centru a tam teprve zacala prava Indie.
Po vylezu z metra jsme s diky odmitli(zatim zdvorile) nabizene motoriksy Tuk Tuk a vyrazili smer ctvrt Paharganj. Je to takove nepsane centrum batuzkaru. Bohuzel jsme udelali tu chybu, ze jsme si cestu chteli zkratit pres nadrazi. Pred nadrazim nas zastavill pan, ktery byl hrozne ochotny a v cechach by clovek rekl, ze nam chce pomoct. Bohuzel tomu tak samozrejme nebylo, protoze jsme v Indii. Oznamil nam, ze k prechodu pres nadrazi potrebujeme bud rezervaci hotelu v dane ctvrti nebo povoleni jedine oficialni agentury v Novem Dilli. Vzhledem k tomu, co jsme pred cestou nastudovali, bylo jasne, ze je to povodnik.Ale vzhledem k cene za motoriksu, kterou domluvil za 20 rupii, jsme se rozhodli, ze to testneme, jak to tady funguje.
V agenture nas ocekaval mily pan, ktery nam nejdrive zjistoval, ktere hotely maji v dane lokalite volno, volal k nim na recepci a 2x mi dal nekoho na ucho. Pri obou hovoroch byl hlas uplne stejny.Evidentne nekdo sedel doma u televize a odpovidal na jeho priblble dotazy spatnou anglictinou. Na zaver prvni casti diskuze nam nabidnul hotel za 40 Eur s tim, ze v dane ctvrti je konference lekaru a nemame sanci sehnat nic levnejsiho.Nase reakce byla, ze hotel v Parizi byl levnejsi a on na to, ze Pariz je levnejsi nez Indie.To nas trochu rozesmalo. Hloupy chlapec.
Kdyz neuspel s bydlenim, tak se zeptal, kam planujeme cestovat. Popsali jsme mu celou nasi cestu a jeho reakce byla, ze je to cele spatne.Zacal kreslit na papir, co vsechno mineme, kdyz pojedeme vlakem a nabidl nam sluzby sveho jeepu. To uz nam dosla trpelivost a z agentury jsme rychle vybehli na nejblizsi metro.
Ocitli jsme se zpatky na hlavnim nadrazi.Uz jsme nechteli riskovat dalsi komplikace, tak jsme chytli Tuk Tuk a vyrazili jsme smer Paharganj. Cena byla prijemna, a to 50 rupii.
Tady bych si dovolil mensi vsuvku na tema Indove a rizeni dopravnich prostredku. Zatim jsme jeli jen 3x, ale i tak mam dostatek podnetu ke komentari. Kazdych 50 metru si clovek rika, ze uz musi zakonite do nekoho nabourat, ale nestane se tak. Vsichni tady jezdi hodne rychle, mijeji se o centimetry, ale svym zpusobem v tom maji rad. Nazvali jsme to organizovanym chaosem. Sice maji obouchana vsechna auta i riksy, ale nikde jsme nevideli zadnou bouracku.
Vratme se k presunu do Paharganj. Dorazili jsme na hlavni ulici, kde jsme chteli bydlet. Jedna s o Main Bazaar, kde je hodne kramu, stanku s jidlem, hotelu a restauraci. Meli jsme dopredu vybrany hotel a tam jsme zamirili. Ceny byl trochu vyssi, ale standard pokoje nebyl spatny, tak jsme do toho sli. Tepla voda nam sice zacala tect az druhy den, ale elektrina sla porad.
Byli jsme jeste rozhozeni z letu a z kratkeho spanku, tak jsme vyrazili na prochazku do blizkeho Connaught Place. Je to kruhove misto, kde je spousta modernich obchodu a uprostred je Central park. V tomto parku jsme si jen sedli a odpocivali. Po chvilce nas vyrusil pan a nabidl nam chai. Je to mistni pochoutka, ktera se sklada z caje, koreni, mleka a cukru. Drive jsem ochutnal anglicky caj s mlekem. Ten mi moc nechutnal, ale toto byla dobrutka.
Take jsem poprve ochutnal prave indicke byriany.Jedna se o takove indicke rizoto.Je to zvlastni, ale v cechach mi chutnalo vice. Cestou z mesta jsme si jeste koupili cesnekovy naan. To je pro zmenu placka z mouky, ktera se vetsinou dela v peci ci na panvicce. Z Prahy jsem si privezl sisku Vysociny jako kazdy spravny cech. Tyto veci normalne nevozim, ale do vegetarianske zeme se to hodilo. Takze jsem si dal naan s Vysocinou. Byla to zajimava, ale dobra kombinace.
No nic, soupnuli jsme do sebe panaka vodky a sli jsme chrnet.
Po vylezu z metra jsme s diky odmitli(zatim zdvorile) nabizene motoriksy Tuk Tuk a vyrazili smer ctvrt Paharganj. Je to takove nepsane centrum batuzkaru. Bohuzel jsme udelali tu chybu, ze jsme si cestu chteli zkratit pres nadrazi. Pred nadrazim nas zastavill pan, ktery byl hrozne ochotny a v cechach by clovek rekl, ze nam chce pomoct. Bohuzel tomu tak samozrejme nebylo, protoze jsme v Indii. Oznamil nam, ze k prechodu pres nadrazi potrebujeme bud rezervaci hotelu v dane ctvrti nebo povoleni jedine oficialni agentury v Novem Dilli. Vzhledem k tomu, co jsme pred cestou nastudovali, bylo jasne, ze je to povodnik.Ale vzhledem k cene za motoriksu, kterou domluvil za 20 rupii, jsme se rozhodli, ze to testneme, jak to tady funguje.
V agenture nas ocekaval mily pan, ktery nam nejdrive zjistoval, ktere hotely maji v dane lokalite volno, volal k nim na recepci a 2x mi dal nekoho na ucho. Pri obou hovoroch byl hlas uplne stejny.Evidentne nekdo sedel doma u televize a odpovidal na jeho priblble dotazy spatnou anglictinou. Na zaver prvni casti diskuze nam nabidnul hotel za 40 Eur s tim, ze v dane ctvrti je konference lekaru a nemame sanci sehnat nic levnejsiho.Nase reakce byla, ze hotel v Parizi byl levnejsi a on na to, ze Pariz je levnejsi nez Indie.To nas trochu rozesmalo. Hloupy chlapec.
Kdyz neuspel s bydlenim, tak se zeptal, kam planujeme cestovat. Popsali jsme mu celou nasi cestu a jeho reakce byla, ze je to cele spatne.Zacal kreslit na papir, co vsechno mineme, kdyz pojedeme vlakem a nabidl nam sluzby sveho jeepu. To uz nam dosla trpelivost a z agentury jsme rychle vybehli na nejblizsi metro.
Ocitli jsme se zpatky na hlavnim nadrazi.Uz jsme nechteli riskovat dalsi komplikace, tak jsme chytli Tuk Tuk a vyrazili jsme smer Paharganj. Cena byla prijemna, a to 50 rupii.
Tady bych si dovolil mensi vsuvku na tema Indove a rizeni dopravnich prostredku. Zatim jsme jeli jen 3x, ale i tak mam dostatek podnetu ke komentari. Kazdych 50 metru si clovek rika, ze uz musi zakonite do nekoho nabourat, ale nestane se tak. Vsichni tady jezdi hodne rychle, mijeji se o centimetry, ale svym zpusobem v tom maji rad. Nazvali jsme to organizovanym chaosem. Sice maji obouchana vsechna auta i riksy, ale nikde jsme nevideli zadnou bouracku.
Vratme se k presunu do Paharganj. Dorazili jsme na hlavni ulici, kde jsme chteli bydlet. Jedna s o Main Bazaar, kde je hodne kramu, stanku s jidlem, hotelu a restauraci. Meli jsme dopredu vybrany hotel a tam jsme zamirili. Ceny byl trochu vyssi, ale standard pokoje nebyl spatny, tak jsme do toho sli. Tepla voda nam sice zacala tect az druhy den, ale elektrina sla porad.
Byli jsme jeste rozhozeni z letu a z kratkeho spanku, tak jsme vyrazili na prochazku do blizkeho Connaught Place. Je to kruhove misto, kde je spousta modernich obchodu a uprostred je Central park. V tomto parku jsme si jen sedli a odpocivali. Po chvilce nas vyrusil pan a nabidl nam chai. Je to mistni pochoutka, ktera se sklada z caje, koreni, mleka a cukru. Drive jsem ochutnal anglicky caj s mlekem. Ten mi moc nechutnal, ale toto byla dobrutka.
Take jsem poprve ochutnal prave indicke byriany.Jedna se o takove indicke rizoto.Je to zvlastni, ale v cechach mi chutnalo vice. Cestou z mesta jsme si jeste koupili cesnekovy naan. To je pro zmenu placka z mouky, ktera se vetsinou dela v peci ci na panvicce. Z Prahy jsem si privezl sisku Vysociny jako kazdy spravny cech. Tyto veci normalne nevozim, ale do vegetarianske zeme se to hodilo. Takze jsem si dal naan s Vysocinou. Byla to zajimava, ale dobra kombinace.
No nic, soupnuli jsme do sebe panaka vodky a sli jsme chrnet.
Žádné komentáře:
Okomentovat